PhDr. Eva Růžičková

Málokdo dokáže nepodlehnout komerčnímu tlaku Vánoc, zvláště když masáž reklam i vánoční výzdoba nás provázejí již několik měsíců před vlastními svátky.  Shromáždila jsem pár tipů, jak si před Vánoci, potažmo dále v životě, zachovávat spokojenost.  Čerpám z vlastní praxe a pozorování lidí, které považuji za pohodové.

Je třeba si uvědomit, že spokojenost není jednou provždy hotová „věc“, ale je třeba ji udržovat průběžně.  Existují postoje a zvyky, které k ní mohou vést.  Vždy záleží na naší schopnosti a ochotě zaujmout pozitivní stanovisko.

Některé zvyky a postoje spokojeného člověka:

  1. Dobré ráno

Vstávejte včas, tak abyste se stihli nasnídat nebo alespoň v klidu vypít smoothie.  Snídaně ve všední den nemusí být několikachodová.  Uspokojivá snídaně zabere 10-15min.  Tudíž tvrzení, že nestíháte, jsou zkrátka výmluvy.  Je prokázáno, že nasnídaní lidé mají vyrovnanou glykémii (hladina cukru v krvi), jejich psychika (respektive mozek) se probudí a má energii na zvládání pracovních úkolů.  Mnoha lidem ráno prospívá krátké cvičení nebo protažení.

  1. Dobrou chuť

Jezte pravidelně a vědomě.  Někomu stačí jíst 3x denně, jiný jí 5x.  Platí však toto pravidlo:  jezte v klidu (bez četby,  bez koukání do mobilu, na super zprávy v TV atd.).

Jednoduše řečeno, když jíte, snažte se vnímat hlavně jídlo.  Jíme-li automaticky (bezmyšlenkovitě), jíme zpravidla rychle, nedostatečně koušeme a tak spořádáme více stravy a potom můžeme přibývat na váze.  Navíc disponované osoby si zadělávají na zažívací potíže (plynatost apod.).

  1. Ve zdravém těle zdravý duch

Každý pohyb se počítá!  Nejste-li sportovci a to ani rekreační, můžete se zaměřit na obyčejnou chůzi (do práce, z práce, do schodů).  Každý den se pokuste udělat 10.000 kroků.  Každou hodinu se alespoň protáhněte a udělejte si mini procházku k oknu, pro pití…  Bez svalové aktivity nemůže v těle správně cirkulovat lymfa, dále trpí klouby, záda i srdečně cévní systém.  Okysličením organismu se zbavujeme přirozeně mnoha škodlivin, proto se naučte dýchat takzvaně i do břicha (to vás naučí na józe).

  1. Aktivní mysl a otevřená komunikace

Zdravá míra zvědavosti vede k inspiraci.  Inspirace vede ke kreativitě a sebevyjádření.  Učte se nové věci v oblasti, která vás zajímá.  Nesnažte se však zvládat a umět vše, co za zajímavé považujete, to byste se uštvali (k nějaké nemoci).

Zajímejte se i o to, o co se zajímají vaši blízcí.  Ptejte se jich a komunikujte o jejich zálibách, radostech i starostech, posílíte tak svoje vztahy vzájemným porozuměním.  Bezvadné je pravidelně společně např. večeřet nebo snídat.

  1. Čas na práci a čas na odpočinek

Mnoha lidem vyhovuje více papírový diář než mobilní, kde si mohou odškrtávat denní úkoly.  Jistá míra systematičnosti vede k pocitu kontroly nad situací a tak ke spokojenosti z toho, že vše stíháme dle svých momentálních sil.

Když síly ubývají, je třeba si ulevit a nevyčítat si to.  Netrestejte se výčitkami za to, že nejste robot, který vše perfektně zvládá bez emocí a nemocí.  Nemáte napečeno, vytřeno, zabaleno?  Co myslíte, že vaši blízcí více ocení:  Když budete dokonalý/á a ve stresu nebo s pár chybami a v pohodě?

Dovolte si i chvíli během dne jen tak koukat do „blba“, ideálně do dálky z okna.  Ulevíte tak nejen namáhaným očním svalům, ale získáte i chvilku k relaxaci.  Zavřete si oči na 2-3 minutky a zkuste vnímat jen svoje tělo a dech.  Vybavte si na okamžik pěknou přírodu, kde se cítíte v bezpečí.  Uvědomte si, co se vám dnes daří, a vězte, že se můžete pochválit i za úplnou maličkost.

 

  1. Umět pozdravit, usmát se, poprosit a poděkovat není banalita, ale vyjádření zdravé sebelásky.

Kdo výše zmíněné zvládá, ten si zpravidla váží sám sebe, a tudíž dokáže ocenit i ostatní.  Člověk se zdravou sebeúctou umí poděkovat druhým i sám sobě za celodenní práci, kterou vykonal.  Dokáže rozpoznat, co v životě potřebuje a asertivně se prosazovat.  Umí poprosit a být vděčný.  Emoce vděku je forma radosti ze života.

Zvláště večer před usnutím je prospěšné se zastavit a v klidu chvíli rozjímat.  Utřídit si myšlenky, vyslat sobě nebo jiným pochvalu.  Poděkovat za to, co se povedlo a dát (si) pochopení pro chyby, kterých se každý někdy dopouštíme.

Není banalitou, že jsme se bez újmy dožili večera (nebo dalších vánoc) a opatřili všechny ty „obyčejné¨ záležitosti (jako ráno včas vstát, starost o blízké, uvařit, poklidit, dovézt, odvézt, vyzvednout, pracovat, posedět u kávy, procházka, vyvenčit psa, zavolat, vyřídit…a jít včas spát).  Mějme se rádi.

 Pohodové Vánoce a vše dobré do nového roku 2018!

ČLÁNEK vyšel v Medicin Club Review 12/2017

 

PRO DOKRESLENÍ FAKTU, JAK MOC JE DŮLEŽITÝ NÁŠ ZODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP KE ZDRAVÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU VYSTIHUJE ČLÁNEK:

LÉKY NEVYLÉČÍ OD PSYCHIATRA MARTINA ANDERSE.

…Moderní medicína mi nabízí zhruba 30 různých antidepresiv, která mohu lidem předepsat. Trochu se ale podceňuje vliv faktorů, jež nemají nežádoucí účinky a jsou zdarma.  Manažeři do ordinace přichází po řadě konzultací s MUDr. Googlem a umí pojmenovat, co je trápí. Mění se i způsob, jak řeší své problémy. Ubývá lidí, kteří před odchodem do postele vypijí půl litru whisky, aby se jim lépe spalo. Stále více lidí si uvědomuje, že takové chování je cesta do pekla.  I když to může znít banálně, půlhodina rychlé chůze denně zlepší psychický stav kohokoliv. Věda stále více oceňuje pozitivní vliv takzvaných myokinů, což jsou miniaturní proteiny, které se při pohybu uvolňují ze svalů. Tyto částečky stimulují růst neuronů v mozku a obecně podporují regeneraci buněk. Vědecké studie například ukázaly, že lidé, kteří si před spaním čtou klasické papírové knihy, mají přirozenější strukturu spánku než ti, kteří používají digitální čtečku. Mám zkušenost, že 90 procent klientů, kteří změní svůj řád, nepotřebuje naordinovat léky. Když začnou pacienti užívat léky, zbaví se úzkosti a nic už je nenutí jejich životní situaci změnit. Snižuje se tak i motivace absolvovat psychoterapeutická sezení, jež kromě toho, že stojí hodně peněz, vyžadují i disciplínu v docházce. Léky zařídí, že se pacient cítí lépe, samy o sobě ale neléčí. K dlouhodobě fungující léčbě je nutná i změna životní situace.“ — Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a lékař Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

http://bit.ly/LekyNevyleci