Vyšlo v Medicin Club Revue 09/2018
Co je to meditace?
Meditace je specifický mentální stav, jehož dosahujeme např. pomocí jógových technik. Pravidelná meditace vede k redukci stresu a celkovému posílení našeho zdraví. Lidstvo tyto techniky využívá po tisíciletí (významně jsou propracované např. v Kundalini józe). Meditace je pro nás přirozená forma bytí, kdy se napojíme na své nitro.
Proč meditovat?
Meditační stav mysli významně zlepšuje funkci nervového systému (zvláště posiluje parasympaticus), harmonizuje endokrinní systém (hormony), snižuje zánětlivé procesy, má anti-aging efekt, stimuluje a moduluje imunitu (obranyschopnost vůči nemocem) a tím vším povznáší i naší psychiku. V dnešní době probíhá na celosvětové úrovni mnoho výzkumů, které efekty meditace kvantifikují a prověřují. Díky magnetické rezonanci, počítačové tomografii a dalším metodám moderní medicíny již existují důkazy (pro „nevěřící Tomáše“) o pozitivních přínosech pravidelné meditace na lidské zdraví.
Citace z knihy: Biologie víry, Bruce H. Lipton, PhD., nakl. Anag, 2016
s.170-171: „….průlomová studie z roku 2013 poprvé zdokumentovala, že fyziologický stav hlubokého klidu navozený například meditací, jógou, hlubokým dýcháním a modlitbou vyvolává okamžité změny exprese genů zapojených do funkcí imunitního systému, metabolismu energie a vylučování inzulínu, což jsou výsledky, které by měly zaujmout i ty největší skeptiky z řad vědců v oboru biomedicíny. „Řada studií prokázala, že psychosomatické intervence, jakou je například relaxační odpověď, mohou u zdravých jedinců snížit stres a přispět k pocitu duševní pohody a vyvážit nežádoucí klinické účinky stresu při stavech, jako je úzkostlivost, diabetes a stárnutí,“ říká průkopník na poli psychosomatiky a spoluautor studie Herbert Benson. „Poprvé jsme identifikovali klíčová psychická centra, jejichž prostřednictvím lze toto prospěšné působení navodit (Bhasis et al., 2013). …
Stres a pravidelná meditace
Stres je obecnou odpovědí na otázky typu, proč jsem onemocněl. Jak ale konkrétně stres souvisí s meditací?
- Ve stresu se nám prokazatelně zhoršuje paměť, funkce imunitního systému atd.
- Dlouhodobý stres často vede k úzkostem, depresím a nespavosti. Toto vede k oslabování naší imunity a nervové soustavy. U disponovaných osob je pak už krůček k propuknutí nemoci.
- Meditace snižuje stres a zlepšuje mozkové funkce včetně paměti.
- Meditace snižuje úzkosti, deprese – oboje jsou rizikové faktory všech onemocnění.
- Meditace zpomaluje stárnutí (prokázaný pozitivní vliv na telomerázu).
MEDITACE KIRTAN KRIYA
Výzkumy, které byly ohledně této meditace opakovaně prováděny hlavně v USA (www.alzheimerprevention.org), potvrzují významné zlepšení kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerem. Již po osmi týdnech každodenního praktikování této meditace po 12 minut se na počítačové tomografii prokazatelně projevuje výrazné prokrvení mozkových center (posterior cingulate gyrus, anterior cingulate gyrus), která zodpovídají za naší paměť, schopnost si vybavovat informace, logický úsudek, plynulost řeči apod. Pacienti vypovídají o celkovém zlepšení jejich aktivity, zmírnění unavitelnosti a posílení psychiky ve smyslu zmírnění či vymizení úzkostnosti a depresivity a pocitů stresovanosti. Výrazně se snižují zánětlivé procesy a zpomaluje se proces stárnutí (výzkum telomerázy).
Proč právě tato meditace je tak efektivní?
Jedná se zde o kombinaci několika aktivit, které jsou pro nervovou soustavu revitalizující:
- Při této meditaci zpíváte (s nahrávkou zpíváte jednoduché slabiky „sa ta na ma“ – nemusíte se bát, že máte podávat výkon!).
- Pravidelně stimulujete nervová zakončení bříšek prstů na rukou (střídají se 4 pozice prstů).
- Využíváte schopnost vizualizace, což je posilující funkce naší mysli. (Představami programujeme náš mozek a vytváříme tak svou realitu. Je dokázáno, že náš mozek reaguje (neurohumorálně) stejně na skutečnost i domnělou skutečnost, když si jí jen představujeme. Např. v meditaci si představuji, že jsem na bezpečném místě, cítím se klid a radost. Nervová soustava reaguje srovnatelně, jako když se reálně na takovém místě fyzicky nacházím.)
Jak vypadá prokrvení mozku před a po 8 týdnech každodenní meditace u pacientů s Alzheimerem.
OBRÁZEK z prezentace dr.Dharma Singh Khalsa
Zdroj: Dharma Singh Khalsa, M.D., Kirtan Kriya: A Limitless Dimension in Alzheimer’s Prevention, 2013
Jak meditovat Kirtan Kriyu?
- Pozice těla: V sedě (ideálně turecký sed, sed na patách, nebo na židli) se vzpřímenou páteří (neprohýbat se v bedrech, bradu mírně zasunout k hrudi). Ruce volně položené na stehnech či kolenou. Oči jsou zavřené.
- Pozice prstů: Na 4 slabiky „sa ta na ma“ se pravidelně střídají 4 pozice prstů (1. palec se dotkne ukazováčku, 2. palec se dotýká prostředníčku, 3. palec se dotýká prsteníčku, 4. palec se dotýká malíčku).
- Dech: Přirozený, volný.
- Vizualizace: Představujte si paprsek světla procházející vrškem hlavy ve tvaru L, paprsek vychází z bodu nad obočím. Viz obrázek.
OBRÁZEKz prezentace dr.Dharma Singh Khalsa
Zdroj: Dharma Singh Khalsa, M.D., Kirtan Kriya: A Limitless Dimension in Alzheimer’s Prevention, 2013
- Zpěv s nahrávkou např. z youtube (zadejte Kirtan Kriya meditation, zvolte nahrávku 11:30min). V první fázi zpívejte s nahrávkou nahlas, poté šeptem, poté v duchu, poté zase šeptem a nahlas.
Doporučuji tyto nahrávky na youtube:
Tato nahrávka je i s vysvětlením postupu meditace Kirtan Kriya (pro praktikování Kirtan Kriya není nezbytné „naladění“ pomocí manter, které jsou zde zpívány před začátkem meditace, meditace končí 18.minutou, zpěv poté není součástí meditace Kirtan Kriya):
Kdo má meditovat?
Tuto meditaci doporučuji úplně všem svým klientům (meditovat bychom měli 40 dní v kuse). Klienti potýkající se s neurodegenerativními chorobami (roztroušená sklerosa, Parkinson, Alzheimer, …) ať meditují 8 týdnů v kuse, pak mohou zvolit jiný typ meditace a opět doporučuji návrat ke Kirtan kriya. Meditační techniky by se měly stát součástí naší každodenní péče o zdraví.
Trpělivost růže přináší a tyto stojí za to!
Mnoho štěstí přeju.
!!!PS: Ještě doporučuji přečíst komentář Prof. Radkina Honzáka:
„…na rozvoj a udržení kongnice pomáhá také cvičení sa-ta-na-ma, při kterém si většina lidí, jimž jsem to doporučil, připadala jako blbci, pročež toho zanechali, ač věrohodné prameny referují o jasném úspěchu tohoto postupu potvrzeném navíc zobrazovacími metodami.“ Honzák R., Psychosomatická prvouka, 2017, s. 201: in Newberg A. –Waldman M., How God Changes your brain, NY: Ballantine Books, 2009.
„…Zobrazovací metody přitom ukazují, že řada lehko dohledatelných technik, např. meditace sa-ta-na-ma, vede nejen k aktuální úlevě, ale také podporuje plasticitu mozku, růst nových neuronů a v dlouhodobém horizontu zlepšuje kongnitivní funkce. Přestože tomu dost věřím a doufám, že jsem při doporučování těchto postupů věrohodný a přesvědčivý, zatím nikdo z mých pacientů, pokud nešel do nějaké skupiny s pravidelnou docházkou, dlouho u cvičení mozku nevydržel a zase skončil stejně: „Pane doktore, ten růžovej…“ Honzák R., Všichni žijem v blázinci, r. 2018, Vyšehrad, s. 74.
Ověřené zdroje informací:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28106552
http://alzheimersprevention.org/research/journal-articles/
https://www.yogajournal.com/practice/5-yoga-poses-for-people-with-multiple-sclerosis
http://n.neurology.org/content/62/11/2058
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4415403/
https://yogainternational.com/article/view/yoga-is-my-pain-reliefpracticing-with-multiple-sclerosis
https://www.evergreenhealth.com/ms_yoga
https://www.healthline.com/health-news/benefits-of-yoga-for-ms#1